Léčba pomocí kmenových buněk, změny genetického kódu, nanomedicína – to jsou jen tři z řady témat, o kterých se mluví v souvislosti s moderními postupy léčby, které by měly zpomalit stárnutí. V tomto přídavku k seriálu o možnostech prodlužování lidského života se zaměříme právě na ně. A podíváme se i na některé zajímavé zdroje informací.
Léčba pomocí kmenových buněk patří k oblastem medicíny, ke které se v současnosti upínají velké naděje jak odborné, tak i laické veřejnosti. Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které se mohou dělit a přeměňovat na jiné typy buněk. Jejich prostřednictvím by tedy mělo být možné „opravit“ poškozené části těla, které nemají funkční samoopravný mechanismus. Při léčbě se využívá i skutečnosti, že jsou tyto buňky schopny produkovat chemické látky, které stimulují regenerační mechanismy dalších buněk.
V budoucnu se očekává využití kmenových buněk pro léčbu řady poškození, mimo jiné mozku nebo míchy, naděje jsou do nich ale vkládány i v případě diabetu prvního typu, srdečních chorob nebo poškození svalů či zánětů kloubů. Již řadu let se provádí transplantace kostní dřeně (obsahující kmenové buňky) po chemoterapii, při níž jsou buňky zničeny.
Přeprogramování genetického kódu člověka je podle zastánců rychlého výzkumu
Seriál o možnostech prodlužování života - přídavek 2 v oblasti prodloužení života jednou z reálných a slibných možností, jak dosáhnout cíle. Pokud budeme považovat genetický kód za program, pak se podle nich biologie stává do jisté míry jen jednou (byť komplikovanou) odnoží informačních technologií. Přeprogramování přitom není nutné provádět na začátku života, ale změny lze provést i za života „opravovaného“ jedince.
Při jednom z pokusů na myších byla například potlačena činnost genu, který se stará o uchovávání zásoby energie v těle na horší časy. Výsledkem byla myš, která hodně žrala, ale přitom zůstala štíhlá, a to se všemi výhodami, které to přináší – bez hrozby onemocnění srdce nebo bez diabetu. Protože bylo zjištěno, že omezený příjem potravy prodlužuje život, podobná úprava našeho genetického kódu by podle optimistů mohla prodloužit život i bez nutnosti omezovat se v jídle.
Jako nanotechnologie jsou označovány technologie, které pracují s prvky o velikosti v řádu nanometrů (miliardtina metru). Optimisté věří, že bychom kolem roku 2020 měli mít k dispozici nanoroboty o velikosti srovnatelné s krvinkami – a ti by mohli být schopni provádět v těle různé léčebné úkony.
Technicky jednodušší a tedy dříve dostupné by měly být léky využívající tzv. inteligentní nanoobaly, díky nimž bude lék dopraven na správné místo, kde se nanoobal zničí a začne působit léčebná látka. V současnosti se již také experimentuje s nanovláky v roli jakési kostry, na které lze pěstovat buňky určité tkáně potřebné pro nasazení v organismu (více v hlavním článku).
Zastánci názoru, že k zásadnímu prodlužování lidského těla dojde během nejbližších deseti či dvaceti let, upozorňují často na stále se zrychlující vývoj v oblasti počítačových i dalších technologií. Za příklad si rádi berou projekt výzkumu lidského genomu.
Projekt HGP (Human Genome Project) byl odstartován v roce 1990 a jeho délka byla naplánována na 15 let. Před jeho počátkem byla podle Davida A. Kekiche, zakladatele Maximum Life Foundation, zmapována asi jedna desetitisícina lidského genomu, za první polovinu plánovaného času pak asi jedna setina. V důsledku rychlého vývoje technologií (a zřejmě i rozšiřující se mezinárodní spolupráce) však výzkum neskončil fiaskem, ale úspěchem ještě před stanoveným termínem, konkrétně v roce 2003. (Podle dostupných informací sice není genom zmapován zcela kompletně, ale projekt dosáhl stanoveného cíle; některé obtížně zmapovatelné části genů by měly být zpracovány během nejbližších let.)
Celý projekt přišel na částku přibližně tři milardy amerických dolarů. Společnost Complete Genomics přitom tvrdí, že je nyní schopna provést v podstatě totéž za o několik řádů nižší částku – konkrétně za 5 000 dolarů.
Jak už bylo zmíněno v minulých dílech seriálu, otázkám spojeným se zásadním prodloužením lidského života se věnuje řada jednotlivců i institucí. Seriál vychází mimo jiné z těchto zdrojů:
www.maxlife.org – stránky Maximum Life Foundation, kde je ke stažení kniha Davida A. Kekiche Life Extension Express
www.longevitymeme.org - horké novinky z různých oblastí výzkumu souvisejících s prodlužováním života
www.sens.org - nadace SENS věnující se projektům na zabránění stárnutí; jejím CSO (Chief Science Officer, vědecký šéf) je Aubrey de Grey (více v hlavním textu)
www.methuselahfoundation.org - The Methuselah Foundation s přehledem novinek a s návrhy, jak řešit problémy spojené se stárnutím
www.wikipedia.org – encyklopedie nabízející mimo jiné vysvětlení řady hesel z oblasti výzkumů zaměřených na prodloužení života či biografie zúčastněných
Doporučit lze i nedávný rozhovor s Aubreyem de Greyem a Danem Buettnerem na CNN (cnn.com) nebo jeho starší přednášku na www.ted.com, kde je k dispozici i několik záznamů vystoupení Raye Kurzweila.
Toto je 2. přídavek k seriálu o možnostech prodlužování života.
Tento článek napsal Petr Mandík, který je rovněž autorem knih Polepšovna pro čarodějky, Příště se zmrazit nenechám a Můj život s mimozemšťankou. Nenechte si je ujít!
Žít věčně patřilo k lidským přáním již před mnoha staletími. Na dvorech panovníků alchymisté míchali elixíry mládí, dnes nám nejrůznější...
