Leckdo věří tomu, že dobrou náladu si snadno naordinuje pojídáním vitamínů, sportem a pozitivním myšlením. Něco pravdy na tom je. Stejně jako na receptech doporučujících pobyt na slunci nebo některé z povolených drog – třeba alkohol či kofein. Na samém konci – nebo, chcete-li Na samém začátku – dobré nálady však stojí chemie našeho těla. Endorfiny, serotonin, dopamin...
Začněme ale na druhém konci spektra našich pocitů – u bolesti. Když je člověk zraněn, do mozku putují páteří příslušné signály a zraněný cítí bolest. Mozek reaguje mimo jiné tím, že začne produkovat endorfin (a také enkephalin), který v mozku bolest tlumí. Jde o látku podobnou morfinu – a způsob jejího působení je podobný – váže se (napojí se) na takzvané opiátové receptory v mozku a blokuje přenos signálů bolesti.
Každý člověk má v mozku centrum bolesti, ale nutno říci, že jeho činnost se u různých lidí značně liší. V závislosti na genech každého jedince je mozek schopen vytvářet další chemickou látku, dopamin, která ovlivňuje, jak intenzivně každý z nás bolest vnímá. Proto jsou někteří jedinci na bolest výrazně méně citliví než jiní.
A do třetice zmiňme látku serotonin, která slouží jako přenašeč nervových vzruchů. Najdete ji v krvi, v trávicím ústrojí, ale také v centrálním nervovém systému – a právě zde se výrazně podílí na vzniku nálady. Nedostatek serotoninu snižuje přenos nervových vzruchů a může tak způsobit mimo jiné depresi, agresivitu nebo i nespavost.
Endorfiny ovšem nejen tlumí bolest, ale také významně ovlivňují
Jak je to s lidskou náladou: Opiát a opiátový receptor; zdroj: NIDA naši náladu. Stejně jako morfin současně se snižováním prahu bolesti také člověka uklidňují a vyvolávají pocity euforie. V organismu však samozřejmě nepůsobí osamoceně a princip působení tak zatím nelze zcela přesvědčivě vysvětlit. Lze si však představit, že právě blokované opiátové receptory a současně rozumná hladina přenašeče vzruchů serotoninu způsobuje, že se mozek (a tedy my) cítí šťastně.
Endorfiny mozek vylučuje při různých příležitostech, typicky však jako ochranu proti bolesti a stavy, které s ní souvisejí. Například při adrenalinových aktivitách (kdy, jak už z názvu vyplývá, se vyplavuje rovněž hormon adrenalin, který tělo připravuje na velkou zátěž) se často vyplavují rovněž endorfiny – zřejmě jako příprava na následky nebezpečí (očekávaného zranění). Pokud ovšem k žádnému negativnímu jevu (zranění) nedojde, zůstávají pouze příjemné pocity způsobené právě endorfiny (případně dalšími látkami).
Dodejme, že vliv látek vyvolávající euforii naopak blokuje látka naloxone, která se používá například při předávkování opiáty.
Lidské tělo představuje složitý systém řízený mimo jiné velkým množstvím chemických látek. Jedna přitom ovlivňuje druhou a různé návody, jak žít zdravě – a šťastně – tak mnohdy nutně sahají k velkým zjednodušením.
Je naprosto zřejmé (a každý z nás si to může snadno vyzkoušet), že množství chemických látek ovlivňujících naši náladu lze ovlivnit vůlí. Stačí zavřít oči a představit si příjemné místo, milovaného člověka nebo třeba nějakou oblíbenou činnost.
Chemii těla lze ovšem rovněž pozitivně ovlivnit fyzickou činností (a to nejen adrenalinovými sporty zmíněnými výše), sexuální aktivitou, pobytem v různých prostředích (například rozumný pravidelný pobyt na slunci/světle má na náladu významný vliv) a samozřejmě stravou. U stravy je však třeba vzít v úvahu, že ne vše, co pozřeme, se může v organismu dostat na místo, kde bychom to potřebovali. Například serotonin se do neuronů z krve nepřenáší, takže pokud ho máte nedostatek, je třeba zvýšit hladinu nikoli této látky, ale látek, díky nimž si ho tělo dokáže více vytvořit. Doporučovanými zdroji těchto látek jsou některé sýry, maso, celozrnné pečivo nebo listová zelenina. Uvolňování serotoninu lze podpořit také nikotinem nebo alkoholem, to ovšem vzhledem k vedlejším účinkům nejsou právě doporučované způsoby. Pokud si chcete zvýšit hladinu endorfinů, často se doporučuje pojídání kvalitní čokolády.
