Cestování po zajímavých městech se v minulosti stalo dosova hnací silou evropského hospodářství. Zřejmé začíná být, že lépe na tom jsou hlavní města, která mají vypracované dlouhodobé strategie rozvoje městského turismu a těmi se také řídí. A jaké jsou nejatraktivnější metropole? Novému žebříčku vévodí první Paříž, následovaná Amsterdamem a Římem. Praha se umístila jako jediná z měst regionu střední a východní Evropy v první desítce.
Toto jsou výsledky studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants "Turismus v hlavních městech Evropy", která analyzovala 24 evropských hlavních měst. Mimochodem - vyplývá z ní i to, že Praha se vyznačuje růstem počtu lůžek v hotelích, zároveň ale i jejich relativně nízkou cenou. Což je pro turisty dobrá zpráva.
"Hospodářská krize neměla na městský turismus tak dramatický dopad
Ubytování v evropských městech je zpravidla výrazně dražší, než v destinacích mimo Evropu. jako na jiná průmyslová odvětví. To naše analýza jasně ukázala. Mimo to je turismus důležitou hnací silou pro celou ekonomiku, zvláštní místo potom zaujímá turismus hlavních měst," říká Constantin Kinský, ředitel pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants. Ukazují to konkrétní čísla studie Roland Berger: V krizovém roce 2009 se HDP EU-27 snížilo o 4,3 %, zatímco městská turistika v hlavních městech klesla pouze o 3,5 %. V následujícím roce zaznamenal HDP mírné oživení, přičemž městská turistika dosáhla v počtu přenocování růstu ve výši 6,8 %.
Londýn a Paříž jsou s 48,7, resp. 35,8 miliónem přenocování na špičce v Evropě (čísla za rok 2010). Hned za nimi následují Berlín (20,8), Řím (20,4) a Madrid (15,2). Praha je s 12,1 miliónu přenocování na 5. pátém místě, těsně následována Vídní s 11,7 miliónem. Největšího průměrného růstu v letech 2005-2010 dosáhl Berlín (+7%), Stockholm (+5,7%) a Lublaň (+5,2%). Vídeň s 4,3 % skončila na 6. místě a Praha se s pouhými 1,5 % pohybuje v druhé polovině žebříčku.
"Města jako Vídeň, Berlín, Amsterdam nebo Londýn si v minulosti vypracovala jasnou strategii a dokázala se jasně profilovat na trhu. Tato práce byla odměněna, neboť jak počty návštěv, tak přenocování se od roku 2005 vyvíjejí podstatně lépe", uvádí Constantin Kinský. "Právě ve městech se silným růstem turismu je věnována velká pozornost marketingu a realizaci nejrůznějších vnitřních opatření. Pokud nejsou obyvatelé města pozitivně naladěni vůči turistům, nepomůže z dlouhodobého hlediska sebelepší reklama." Pouze 7 z hodnocených 24 měst má dostupnou vypracovanou strategii pro rozvoj cestovního ruchu, tedy ani ne jedna třetina.
Vývoj počtu lůžek je dobrým indikátorem, na základě kterého lze odvodit, jestli soukromí investoři vkládají důvěru do daného trhu. Ačkoliv z toho rozhodně nelze vyvozovat, že vyšší počet lůžek by automaticky znamenal vyšší ceny a lepší vytíženost. Dobrým příkladem je v tomto směru Praha: Na jedné straně existuje velká nabídka lůžek, především v segmentu 4* hotelů lze pozorovat stabilní růst, na straně druhé potom stojí nízké ceny hotelů.
Paříž a Londýn vedou žebříček výnosů na jeden dostupný pokoj. Praha spolu s Madridem a Berlínem čelí jak podprůměrným cenám pokojů, tak i podprůměrné obsazenosti. Paříž a Londýn však všem ukazují, že to jde. Dosahují jak vysokých čísel, co se týče vytíženosti, tak pro hotely zajímavých cen hotelových pokojů. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že právě toto nemusí být pro turisty zrovna dobrá zpráva.
Rozhodujícím pro pozitivní vývoj města z pohledu cestovního ruchu je složení hostů. Podíl mezinárodních turistů – především potom ze zámoří – je důležitým faktorem úspěchu. Ukazuje mimo jiné na dobrou pozici města na globálním trhu. Pro Prahu bylo složení turistů v uplynulém roce následující: 90 % zahraničních návštěvníků, z toho 18 % z mimoevropských destinací. Pro srovnání: ve Vídni 77 % (19 %), v Londýně 79 (39), v Curychu 77 (29) a v Paříži 63 % (28 % mimo Evropu).
Vídeň se umístila na prvním místě co do počtu pořádaných kongresů, což znamená přírůstek 7 % v letech 2004-2009 – následována Paříží a Berlínem. Studie ukazuje přímou souvislost mezi počtem přímých leteckých spojení a počtem pořádaných kongresů. Podle poznatků společnosti Roland Berger je zřejmé, že méně než 60 přímých leteckých spojení nezajišťuje dostatečnou dostupnost a počet kongresů je výrazně nižší. Naopak více než 180 přímých leteckých spojení nevede k výrazně lepším výsledkům. Z letiště Praha existuje přímé pravidelné letecké spojení do 96 destinací (podle letního letového řádu 2011).
Londýn a Paříž jsou města, která jsou nejlépe dostupná letecky. I proto, že v nich mají silnou pozici nízkonákladoví přepravci, kteří se v poslední dekádě ukázali důležitým motorem pro rozvoj turismu. "Všechna města bez velkého letiště budou mít do budoucna těžkou úlohu udržet se na růstové křivce," varuje Kinský.
