Každý člověk prožívá bolest trochu jinak, nicméně v každém případě jde o nepříjemný stav. Intenzitu vnímání bolesti mohou ovlivňovat fyziologické, psychické i sociální aspekty. Pojďme se podívat na některé vybrané typy bolestí a na tipy, co s nimi.
Velmi častým druhem bolesti, který pacienta přiměje k návštěvě lékárny, je bolest hlavy. Mezi nejčastější patří migréna a tenzní bolesti hlavy. Migrénou trpí až 18 % žen a 6 % mužů, tenzními bolestmi hlavy dokonce až 88 % žen a 69 % mužů. 60 až 90 % lidí moderní civilizace sužují bolesti zad vycházející z páteře. Ty jsou způsobené především sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu. Rovněž s bolestí zubů se během svého života setká téměř každý. Bolest zubů může být v některých případech velmi intenzivní. V oblasti hlavy je totiž přítomna spousta volných nervových zakončení, proto i každá bolest v obličeji je vnímána silněji než v jiných částech těla.
Podle různých průzkumů téměř 90 % těch, kteří většinu dne sedí u počítače, občas trpí bolestmi šíje nebo zad, časté jsou i problémy se svaly a úpony na rukou. Bolestem pak v letních měsících nepřidává ani nadměrné používání klimatizace.
Základem ochrany před bolestí je podle MUDr. Michaely Tomanové z Inifinity Clinic dobrá ergonomie počítačové myši, aby ji bylo možné optimálně držet. Poté je důležité, aby volně položená ruka dlaní k podložce překrývala myš, která zapadne do jakoby vytvořené obrácené mističky. Prsty by neměly být pokrčené, ale naopak volně natažené. Zápěstí a předloktí horní končetiny musí být opřena o pevnou oporu. Dodrženy by měly být i všechny zásady správného sedu u počítače. Při dlouhodobé práci je důležité mít nejen správný tvar myši, ale také se umět dobře procvičit. Přínosné je zařazovat pravidelné přestávky, tak aby se uvolnily přetěžované svaly a vazivo.
A co klimatizace? Nejnáchylnějšími partiemi při nadměrném působení klimatizace jsou krční páteř, oblast ramen, ale i bederní páteř a křížová oblast. Chladný vzduch by rozhodně neměl foukat přímo na tělo, jinak hrozí zatuhnutí například nejenom šíjových, ale i obličejových svalů. Nadměrný chlad pak může zapříčinit také bolest hlavy. Problémy s krční páteří mohou dále způsobovat i vystřelování bolestí do celých horních končetin, kdy vzniká takzvaný cervikobrachiální nebo cervikokraniální syndrom.
Jak předejít častým bolestem zad od dlouhého sezení u počítače? Při sedavém zaměstnání je nejhorší strnulá a mnohdy nepřirozená poloha těla. K rizikovým partiím patří krční páteř, ramena, předloktí a následně úpony svalů v oblasti loktů, zápěstí i prstů. Obtíže se mohou zhoršovat, můžeme pociťovat bolest, brnění a necitlivost horních končetin. Objevuje se často bolestivost celé páteře až po bederní páteř. Přidat se mohou rovněž bolesti hlavy. Důležitá je proto prevence těchto zdravotních problémů, která může pomoci předejít mnohdy i chronickým potížím. Nejen páteři ulevíte, když si během pracovního dne uděláte krátké přestávky na protažení, nezbytná je také vhodná pracovní židle, která by měla být co nejvíce nastavitelná. Dále pak správný sed, kdy jsou obě nohy opřené celým chodidlem o podlahu, rozkročené asi na šířku pánve. Tělo by mělo být pokud možno vyvážené všemi směry, včetně hlavy. Velmi důležité je měnit občas polohu a podepřít si tělo tak, aby si svaly odpočaly.
Není bolest jako bolest. „Běžné krátkodobé bolesti pohybového aparátu, které si můžeme přivodit během sportu či po námaze, se nazývají akutní. Tyto bolesti se považují za symptom onemocnění či úrazu, nebo souvisí s neduhy stáří. V případě, že se jedná o známou bolest, s její léčbou si obvykle poradíme sami pomocí volně dostupných analgetik. Progresí onemocnění, neadekvátní nebo pozdní léčbou nebo rozvojem onemocnění může bolest přecházet do chronicity,“ říká MUDr. Marek Hakl, primář Kliniky algeziologie a preventivní péče Medicinecare v Brně. Chronická bolest je již považována za samostatné onemocnění, má významné bio-psycho-sociální důsledky a je nutné ji řešit ve všech případech, ve spolupráci s lékařem.
Staří Číňané léčili bolest pomocí rybích kostí, jimiž stimulovali určitá místa na těle. Řekové zase používali elektroléčbu díky elektrickému úhoři Scriborinus longum. Historicky se k léčbě bolesti používaly rovněž rostlinné výtažky (např. maková šťáva) či alkoholické nápoje. Dnes na trhu existují modernější léky a lékové formy – kapsle, čípky, náplasti či klasické tablety, které jsou mnohem účinnější a ulevují od široké škály bolestí, např. bolesti hlavy, migrény, bolesti zubů, bolesti zad, menstruační bolesti, bolesti svalů a kloubů provázející chřipková onemocnění.
MUDr. Tomanová doporučuje pro úlevu od bolestí i sport. Třeba plavání je podle ní velmi vhodná pohybová aktivita téměř pro každého, od batolat po seniory. Je to dle ní ideální aktivita i pro pacienty s pohybovými problémy nebo pro lidi trpící nadváhou, kteří nejsou zvyklí se často hýbat. Výhodou je právě voda, která nadlehčuje lidské tělo, čímž dochází ke snížení zátěže na často přetěžované klouby. Zároveň tím dochází i k relaxaci svalových a vazivových struktur. U plavání spalujeme relativně velké množství kalorií, a zároveň dochází i k posilování svalstva. Je samozřejmě důležité, abyste plavali technicky správně a dodržovali obecně platné zásady. To znamená před samotným začátkem se důkladně rozhýbat, nejprve nasuchu a poté se rozplavat ve vodě.
A co běhání? Pokud trpíte bolestmi pohybového aparátu či máte nadváhu, je podle Tomanové důležité dodržovat několik pravidel, aby vám běh neuškodil. Pravidelné běhání může podle ní pomoci snížit vysoký krevní tlak či cholesterol. Na druhou stranu je ale třeba říci, že běhání opravdu není pro každého. A pokud nebudete dodržovat základní pravidla, můžete si spíše ublížit. Především lidé, kteří trpí nadváhou nebo dlouho nesportovali, by s během měli být ze začátku opatrní. Před samotným během je vhodné tělo na zátěž připravit. Důležité je se protáhnout, uvolnit si svaly a vazivové tkáně. Začít můžete také s desetiminutovou rychlou chůzí, a pokud vám to zdraví a kondice dovolí, pomalu přejdete na běh. Na závěr dopřejte svému tělu uvolňovací cviky. Běhání by se měli vyhnout lidé bezprostředně po operacích a úrazech kloubů dolních končetin. Pozor na posilování a běh u lidí, kteří mají i jen počínající artrózu.
A které sporty nejsou vhodné u jedinců trpících na bolesti pohybového aparátu, především zad a kloubů? V případě potíží s bolestmi zad či kloubů by Tomanová doporučila vyhýbat se sportům, které jsou spojeny s vyšší a nárazovou zátěží (například při rychlém a náhlém pohybu, jako je třeba tenis, ale i golf). A také aktivitám, při nichž dlouhodobě zatěžujeme pohybový aparát (například dlouhodobý běh). Dále byste se měli vyhýbat sportům, u kterých si nemůžete zvolit vlastní tempo a také těm, u kterých hrozí vyšší míra rizika úrazu či pádu.
Úlevu od bolesti poskytuje například léčivá látka ibuprofen, která zabraňuje tvorbě tzv. prostaglandinů, látek odpovědných za vznik bolesti a zánětu. Obecně se ibuprofen řadí mezi nejčastěji užívaná nesteroidní antirevmatika (NSA), po kterých lidé sahají právě při samoléčbě nejrůznějších bolestí. Vždy je důležité číst příbalový leták a řídit se všemi jeho pokyny. Neznalost pacienta totiž může například vést k dlouhodobé nadměrné spotřebě, následkem čehož mohou vznikat různé zdravotní komplikace.
