Evropský řád rytířů vína, cca 200 let starý, nově zrekonstruovaný degustační sklep, moravské bio víno nebo typická odrůda Pálavy, Ryzlink vlašský – to jsou hlavní témata, kterým se budeme věnovat v tomto článku. I tuzemská vinařství a tuzemská vína mohou skrývat nejedno překvapení...
Naši procházku po moravských vinicích začneme ve vinařství Petra Marcinčáka, které se může pochlubit sto deseti hektary vlastních vinic na hranicích s Rakouskem, produkcí výhradně přívlastkových vín připravovaných v systému ekologického zemědělství a vyhlášenými přírodně sladkými víny.
Jeho vinice jsou ozeleněné a žijí v nich vzácné druhy živočichů, včetně ohroženého motýla pestrokřídlece podražcového. O kypření půdy se tu starají žížaly, další vyšlechtěné žížaly pak produkují na speciální farmě trus, který se používá jako ekologické hnojivo. Tak vypadá ekologické zemědělství v praxi. A i když se v tuzemsku zatím nemůže výraz biovíno používat, v tomto vinařství se takové víno už několik let vyrábí.
"Co pro mě znamená bio? Především to, že mi příroda dává krásný a zdravý hrozen, aniž bych ji nějak zatížil a poznamenal na další roky. Pracovat v harmonii a souladu s přírodou, taková by přece měla být filozofie všech zemědělců," vysvětluje Petr Marcinčák. A dodává: "Je to samozřejmě nová cesta, které se musíme učit. Místo herbicidů a pesticidů hledáme nové postupy při ochraně révy, pracujeme s fenyklovým olejem či výtažkem z mořských řas, který působí proti plísním a nezatěžují přírodu. Pomáhá nám také ozelenění vinic, díky čemuž je réva mnohem silnější a hrozen zdravější. A jen ze zdravého hroznu vytvoříte skutečně špičkové a lahodné víno."
Mezi speciality Petra Marcinčáka patří přírodně sladká vína, tedy vína botrytická, slámová a ledová. Takové jsou tři povolené cesty, které umožňují přirozené vysoušení hroznů, čímž se zvyšuje jejich cukernatost a stoupá koncentrace aromatických látek. Dodejme, že při výrobě botrytických vín se využívá ušlechtilá plíseň, ledová vína se vyrábějí tak, že se nechá hrozen na vinici až do prvních mrazů, a slámová vína se zase suší několik měsíců na slaměných ložích.
„Rytíři z pohádek našeho dětství a mládí obvykle jezdili na koni, byli chráněni
Vinice Vinařství Volařík. Foto: Vinařství Volařík brněním a v ruce drželi meč. Byli čestní, ušlechtilí, stateční, pomáhali potřebným a konali dobro. V dnešní uspěchané a často bezohledné době poznamenané globalizací, již nepotřebujeme brnění a meč, o to více však potřebujeme morální výbavu rytířů, to je zejména nezávidět, pomáhat potřebným, být ohleduplní, sbližovat lidi a vytvářet podmínky pro vzájemné porozumění,“ říká se v materiálech Evropského řádu rytířů vína – a právě tato slova do značné míry vystihují podstatu jeho existence.
Evropské rytířstvo vína podle svých členů navazuje na středověký rytířský řád sv. Jiřího z r. 1273, který byl založen k obraně Evropy a jejích kulturních tradic, a v současné době působí v 16 zemích Evropy. Víno a vinařství je podle nich nástrojem k naplnění poslání řádu, neboť sbližuje lidi a je katalyzátorem jejich vzájemného porozumění.
Aktivity Evropského řádu rytířů vína v Čechách započaly začátkem devadesátých let přijetím několika příznivců v Praze a v Karlových Varech, v dalších letech byli přijímání noví členové spíše nahodile na akcích rakouských. V čele sdružení stojí Komtur Iudex de vino Ludvík Šlancar, ředitel společnosti Vinné sklepy Roztoky. A pokud vás zajímají akce tohoto sdružení, pak tou nejbližší je zřejmě již 10. září Ritterfest v Mikulově.
Známým moravským vinařem je i Jiří Hort, který se nebojí novinek a 
Zrekonstruovaný degustační sklep Vinařství Hort v Dobšicích.experimentů, jsou-li v souladu s přírodou a přirozenou tvorbou vína. Zároveň ovšem i rád oprašuje tradice. Stále více využívá unikátní metodu sur-lie, během níž je víno promícháváno na vlastních kvasnicích. Takto připravené víno pak zraje v dubových sudech a stáčí se do lahví bez finální filtrace.
Všechna Hortova vína zrají v unikátních pískovcových sklepech v Dobšicích u Znojma, které jsou staré cca 200 let. Vyhlášené jsou například Hortovy Sauvignony, mimořádných kvalit dosahuje jeho Veltlínské zelené či Ryzlink rýnský.
Zajímavou novinkou Vinařství Hort je otevření krásného degustačního sklepa v Dobšicích. Ten je rovněž cca 200 let starý, ale nově zrekonstruovaný. Na jeho pískovcových stěnách lze vidět utužené dno moře a v něm i drobné schránky korýšů, které se však rozpadnou na prach, pokud je chcete vyloupnout. Rekonstrukce sklepa probíhala 3 měsíce; v rámci nákupu vín za sklepní ceny mají zájemci možnost vyzkoušet zdarma tři vzorky.
A na závěr zmiňme ještě Vinařství Volařík, které vsadilo na renesanci typické pálavské odrůdy, Ryzlinku vlašského. Ten se v této oblasti vyráběl po staletí a už za časů monarchie patřil k nejvyhlášenějším vínům celého Rakouska Uherska.
Vlašské ryzlinky už Vinařství Volařík přinesly celou řadu tuzemských i mezinárodních medailí. "Unikátní terroir nám dává jedinečné Vlašské ryzlinky, v nichž najdete tóny lučního sena, ale současně příjemnou medovost a stopy vlašských ořechů. V chuti bývají mohutné, s minerální a slanou dochutí," popisuje víno majitel vinařství, Miroslav Volařík.
Dodejme, že vinařství Volařík vstoupilo na český trh poměrně nedávno. První vína začalo vyrábět v roce 2007.
