Soutěž již byla ukončena, výhercům - hana.skopova@xxx, mibe1004@xxx a nesik@xxx gratulujeme a posíláme ceny (adresy byly zkráceny z důvodu ochrany proti spamu). Původní text: Léto je v plném proudu a my vám přinášíme naši první soutěž: Tři výherci získají knížku, jejímž hlavním hrdinou je životem zpruzený novinář, který se rozhodne od základů změnit svůj život. Hodlá totiž vypátrat podrobnosti o jednom zvláštním projektu a pak napsat svůj životní článek. I když se všechno zvrtne, jedno se mu podaří: Od základu se mu změní život.
Jak se zúčastníte soutěže? Snadno. Stačí se na stránkách Slasti.cz zaregistrovat a pak napsat alespoň jeden komentář (k jakémukoli článku nebo do diskusního fóra; pozor, aby se počítal do soutěže, musíte být při jeho zadáváni přihlášeni na svůj uživatelský účet) nebo článek (přes menu na vašem kontě). POZOR: Do soutěže zařadíme POUZE ty uživatele, jejichž komentáře nebo články budou ZAJÍMAVÉ. Uživatelé, kteří napíší bezcenné komentáře či texty (například komentáře typu: „Toto je hezký článek“ nebo „Tohle bych chtěl také jednou zažít“) budou ze soutěže vyřazeni.
Soutěž probíhá do 30. 9. 2009. Výherce vylosujeme a ceny odešleme do 20. 10. 2009. Budete tak mít něco na čtení pro sebe, nebo třeba dárek pro někoho k blížícím se Vánocům.
Ve hře je trojice knížek Příště se zmrazit nenechám, z níž vám zde přinášíme tři ukázky:
David pomalu a opatrně pootočil hlavu za hlasem. Ve dveřích stál asi čtyřicetiletý muž v modrozelené uniformě vybavený velkou zlatou náušnicí a nakrátko ostříhanými modrými vlasy. Zřejmě tu měl hrát roli trochu extravagantního policisty.
David chtěl otevřít pusu, ale nebyl si jistý, co vlastně má říci.
„Vy jste zase jeden z IceLiftu, co?“ odhadoval policista.
David přikývl.
„To máte štěstí. Normálně by vás čekal měsíc vězení. Bez soudu. Za tu dobu, co jste spal, se toho hodně změnilo!“
Davida zaplavila vlna zlosti. Tohle už je vážně moc.
„Nechte toho,“ vysoukal ze sebe. Mělo to znít rozzlobeně, ale jeho hlas
Příště se zmrazit nenechám působil spíše unaveně. „Už mě to nebaví. Skončete to. Uznávám, vyhráli jste.“
Policista se zatvářil překvapeně. „Prosím?“
„Vážně toho nechte. Já vím, že jsem nebyl zmražený, že je to jenom taková iluze. Fakt nemusíte nic hrát. Je mi jasné, že jste za to placený, ale mně už to stačilo. Mám toho dost!“
Vzpomněl si, že dosud IceLiftu nic nezaplatil a dolehl na něj slabý pocit viny. „Dobře, jestli jde o ty peníze, tak ty samozřejmě zaplatím. Stačí?“
Údiv z policistovy tváře nezmizel. „Tak jste z IceLiftu nebo ne?“
Nad běžící trojicí se naštěstí jen sem tam prohnal nějaký nepřítel a vystřelil pár barevných střel, které se jim ale zatím vyhýbaly. Postava, která ještě před chvílí běžela napravo od nich, zůstala kdesi vzadu.
David bojoval se strachem a se zvědavostí. Zajímalo ho, jak si vedou ostatní, ale nechtěl se otáčet, aby náhodou nezakopl.
„To je záhul,“ ulevil si Artur. „Možná bychom mohli trochu zvolnit.“
David zpomalil a otočil se. Zdálo se, že jsou jedni z mála, kdo někam běží. Možná, že to opravdu moc žerou. No jistě. Když dovolili stoprocentní úmrtnost, tak na ně nemůžou nějak brutálně zaútočit...
„Z bezpečnostních důvodů není na toaletě nainstalován GreenRay, k očistě konečníku a hýždí použijte prosím toaletní papír,“ ozval se po chvíli zase hlas. Věnujte prosím pozornost následující instruktáži...”
David nevěřícně hleděl na obrazovku před sebou, jejíž většinu nyní vyplňoval zásobník na toaletní papír.
„Z role utrhněte jeden lístek...”
David sledoval, jak ruka skutečně trhá papír z role, rovná jej v dlani a opatrně ho podává druhé ruce...
Obrazovku zaplnil něčí velký zadek a ruka s papírem předváděla, jak dochází k jeho čištění.
„Toaletní papír je vyráběn v jedné univerzální velikosti pro všechny rozměry hýždí,” upozornil hlas. „Buďte prosím šetrní k životnímu prostředí...”
Kamera opět zabrala samotnou ruku a ta předváděla, jak lze zatím částečně nevyužitý papír přeložit a použít znovu...
Úvodní část knihy najdete také na stránkách IceLift, které jsou jí věnovány.
Přejeme vám mnoho úspěchů v soutěži.
Začít můžete zde - registrací.
