Návrat ze středomořské dovolené nemusí být i návratem k obvyklé stravě. Pestrou stravu založenou na kvalitních surovinách, zelenině, mořských rybách a olivovém oleji ocení nejen naše chuťové buňky, ale i kardiovaskulární systém. Pravidelnou konzumací potravin obsahujících nenasycené mastné kyseliny, vlákninu a vitamíny můžeme pozitivně ovlivnit náš organismus a pokud již máme vysokou hladinu cholesterolu, pak výrazně pomoci léčbě. Prázdninovou pohodu tak přeneseme do našeho zdraví po celý rok.
Čas letních dovolených přináší pro řadu z nás příležitost trávit nějakou chvilku ve Středomoří. Jistě se nám vybaví nejen slunné pláže Chorvatska, Itálie, Řecka či Španělska, ale především místní strava. „Právě středomořská strava je velmi vhodná pro pacienty s vysokou hladinou cholesterolu. Jeden týden dovolené určitě problémy s cholesterolem nevyřeší, ale pomůže nám najít inspiraci, jak středomořské stravovací návyky přenést do běžného života. Pokud se to podaří, naše tělo nám poděkuje,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.
Středomořská strava totiž na rozdíl od té středoevropské obsahuje více rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin nebo luštěnin. Zdrojem tuků je, spíše než máslo a sádlo, olivový olej a mořské ryby, popřípadě drůbež a mléčné výrobky. Obyvatelé středomořských států také rádi konzumují velké množství zeleniny – tvoří až polovinu zkonzumovaných potravin, a to jak v podobě salátů nebo jako příloha k jídlu. „Pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém má zřejmě i čerstvost stravy a menší míra tepelného zpracování, což znamená, že ve stravě zůstává dostatek cenných antioxidantů a vitaminů. Používání čerstvých a kvalitních potravin místo polotovarů, instantních výrobků a konzervovaných výrobků je sice možná pracnější, ale o to chutnější a zdravější,“ doporučuje MUDr. Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.
Středomořský jídelníček se snaží omezit příjem živočišných a nekvalitních tuků, přijímané tuky by měly pocházet z ryb, libového masa, ořechů nebo olivového oleje. Mořské ryby jako například tuňák, makrela, losos nebo sardinky obsahují omega – 3 nenasycené mastné kyseliny, zejména EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová), které mají pozitivní účinek na kardiovaskulární systém. Omega – 6 nenasycené mastné kyseliny (například kyselina linolová) jsou zase obsaženy v rostlinných olejích. Protože si lidský organismus nedokáže tyto polynenasycené kyseliny sám vyrobit, je třeba je ve vyváženém poměru přijímat potravou.
Pestrost a kvalita jsou hlavními znaky středomořské kuchyně. Máme-li chuť na sladké, dopřejme si raději ovoce místo cukrovinek. Navíc vedle dovolenkové pohody jistě patří ke středomoří i sklenka dobrého, zejména červeného vína. Pokud tedy netrpíte onemocněním, které konzumaci alkoholu vylučuje, pak sklenka kvalitního vína denně je místními obyvateli považována za zdraví prospěšnou.
Pokud se necháme inspirovat středomořskou stravou i po zbytek roku, náš organismus to pozitivně ovlivní. Pestrou stravu plnou vlákniny, zdravých tuků a vitamínů ocení zejména naše srdce a cévy. Pokud k tomu přidáme pravidelný aktivní pohyb, pak máme návod, jak si poradit s vysokým tlakem i cholesterolem. „Správná režimová opatření, jako optimalizace tělesné hmotnosti, nekuřáctví, dostatečná pohybová aktivita a vhodná strava, představují nadále základ léčby dislipidemie a snižují riziko kardiovaskulárních komplikací,“ upozorňuje MUDr. Eva Kociánová. Středomořská strava rovněž hraje velmi významnou roli v prevenci takzvaného metabolického syndromu – onemocnění s vysokým kardiovaskulárním rizikem, které tvoří soubor rizikových faktorů a symptomů vyskytujících se u nemocného současně (obezita, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, počínající cukrovka).
