Po safari a okolí Mt. Meru i Kilimanjara nastal čas se přesunout na východ Tanzánie. A tak kupujeme jízdenky do Dar Es Salamu. S díky odmítáme všechny autobusy, které mají vedle sebe 3+2 sedačky (tuhle hru na delších přejezdech vážně nehrajeme; i když nám všichni prodejci tvrdí, že jinak to nejde) a kupujeme za 15 tisíc na osobu jízdenky pro standardní bus. Cesta je pohodlná a večer jsme na místě. V Daru přespíme (Econolodge, 35 tisíc za noc; cena, jako obvykle, za pokoj) a ráno hurá na Zanzibar.
Dvouhodinová cesta na ostrov koření přijde na 35 dolarů v ekonomické
Zanzibar: Večerní Stone Town třídě (na 40 a víc, když nevíte, kde máte koupit, a podlehnete tlaku naháněčů) a když zrovna nejsou velké vlny, je celkem OK. Přistanete ve Stone Townu, kde jsou hranice, neb sice dřívější Tanganjika a Zanzibar už jsou poměrně dlouho jedním státem, ale co by ti úředníci dělali, že?
Stone Town je mezi památkami chráněnými UNESCO, jsou tu nějaké paláce, pevnost, bývalý trh s otroky, úzké uličky a hlavně dřevěná vyřezávaná futra a zdobené dveře, kam se člověk podívá. Po pravdě: Brzy se to omrzí, a tak se aspoň další den jedeme podívat na Prison Island (35 tisíc za tři osoby), kde jsou obrovské želvy (které sem kdysi kdosi přivezl darem), pávi a také mimo sezónu (a vypadalo to, že i v ní) nepoužívané luxusní apartmány.
Večer se jdeme najíst na vyhlášený trh, všichni jsou tu echt rybáři a mají podle toho skvělé rybářské přezdívky, všechno je čerstvě ulovené a vůbec luxusní. Tolik teorie. V praxi je tu spousta naháněčů, kteří se za rybáře jen vydávají, dají vám zdarma ochutnat a buď vás to pak nechají stejně zaplatit, nebo vám aspoň prodají něco, co chutná úplně jinak. Už víme, že při příští návštěvě musíme být daleko, daleko opatrnější.
Další den si bereme na celý den taxi na cestu kolem Zanzibaru (50 dolarů). Cílem je trochu to tu omrknout a vybrat si nějaké sympatické místo na zbývajících pár dní. Projedeme sever a východ ostrova, projdeme si pláže Kendwa, Nungwi a Matemwa. Nekoupíme si žádné z nabízených suvenýrů. O den později se pak stěhujeme na druhou z nich. Bydlíme v poměrně luxusním pokoji, čemuž odpovídá i cena 105 dolarů za noc. Méně tomu odpovídá hlučná klimatizace a nefungující televize (což mně bylo jedno, ale prý zrovna měli dávat zápasy jakéhosi mistrovství v čemsi).
Protože jsme málo pečlivě studovali průvodce, na odpolední 
Západ slunce nad mořem u Zanzibaruprocházce po pláži nás poněkud překvapuje intenzita odlivu, která se v praxi projevuje tím, že jsou všude jen odkryté kameny i korály a žádné koupání. To by nás sice stejně dlouho nebavilo, ale čím méně něco můžete mít, tím víc vám to samozřejmě chybí. Aspoň tedy pořizujeme nějaké ty fotky, pěkně se projdeme a po nějaké hoďce konečně narážíme na super místo k plavání. Večer pak v blízké vesnici zažíváme oslavu s tanci, po které si nenecháme ujít večeři a la Mexico.
Pro další den jsme z 25 na 15 dolarů na osobu usmlouvali výlet na šnorchlování, vybavení a oběd v ceně. Super. Vážně. Až na nohu pořezanou o korály a připálená záda. Připadalo mi, že jsem ve vodě vážně jen chvilku a že si na korály fakt dávám pozor. Jenže kdo na to má myslet, když je kolem tolik krásných rybek.
Poslední den koupání, přejezd do Stone Townu a do Daru... Tentokrát s ukrutnými vlnami a všeobecným zvracením. Posádka naštěstí všem rozdala sáčky a často je měnila.
Nevýhodou nočního Daru je to, že se tu zdaleka ne všude svítí. A že jsou místní obyvatelé ve tmě poměrně špatně vidět. Když se vydáte do města sami, protože ostatní členové výpravy teď nechtějí ani náhodou vytáhnout paty z hotelu, možná z toho budete chvílemi trochu nervózní. Za sebe říkám, že nervozita se ukázala jako zbytečná a že to byla prima procházka, byť to rozhodně není o fešně nasvícených památkách.
Další den ještě vyrazíme na terasu hotelu Kempinski, odkud je pěkný výhled na město, projdeme se po ulicích, nakoupíme dárky domů, málem se necháme sbalit Lisou, která hledá lásku někoho, kdo by ji vzal s sebou do Evropy, a za deset dolarů jedeme na letiště. Výlet do Tanzánie je za námi.
Tento článek napsal Petr Mandík, který je rovněž autorem knih Polepšovna pro čarodějky, Příště se zmrazit nenechám a Můj život s mimozemšťankou. Nenechte si je ujít!
Žirafy, sloni, zebry i množství dalších druhů zvířat doslova na dosah ruky, návštěvy tradičních vesnic s kulatými obydlími, Kilimanjaro se sněhovým...
