Zbrusu novou kategorii zařízení - Ultrabook - představila včera v tuzemsku společnost Intel. Již příští rok očekává jejich silné prodeje, a to nejen díky exkluzivnímu vzhledu a nízké hmotnosti, ale i díky dlouhé výdrži na jedno nabití, rychlému probuzení z režimů spánku nebo zabezpečení proti krádeži a ochraně dat uživatele.
K dalším výhodám ultrabooků má patřit velmi rychlý start a výdrž na jedno nabití 5 – 8 hodin. A pokud jde o výše zmíněnou bezpečnost - podle představitelů Intelu například zloději, jemuž se kradený ultrabook zablokuje, nepomůže prostá výměna disku – pro jeho zprovoznění by musel vyměnit základní desku i s procesorem.
První modely ultrabooků na český trh uvádějí firmy Acer, Asus, Lenovo a Toshiba,
Ultrabooky, které právě přicházejí na trh které jimi chtějí zákazníky oslovit už během listopadu a prosince. Intel ale předpovídá, že doslova se smrští ultrabooků se na trhu setkáme v příštím roce. Některé z nich nabídnou i dotekové displeje, chybět by neměla ani podpora NFC nebo rozhraní Thunderbolt.
Pokud vás zajímají podrobné informace o ultraboocích, určitě si přečtěte článek: V čem jsou Ultrabooky lepší než Notebooky v našem sesterském magazínu BusinessIT.
Představení prvních ultrabooků se takřka přesně shoduje s významným výročím společnosti Intel: V úterý 15. listopadu to bude právě 40 let, co pod názvem Intel 4004 spatřil světlo světa první komerčně dostupný mikroprocesor. Při této příležitosti Intel sestavil seznam zajímavostí o procesorech:
• Srovnávat rychlost tranzistoru prvního mikroprocesoru s nejnovějšími tranzistory je totéž, jako srovnávat hlemýždě (5 metrů za hodinu) s keňským běžcem Patrickem Makau Musyokim při jeho rekordním maratonu (42 195 metrů, čas 1:03:38, průměrná rychlost 20,6 km/h – výsledek z Berlína). Nejrychlejší procesory na světě dosahují rychlostí kolem 4 GHz, 4004 jen 740 kHz.
• Dnes provoz laptopu vyjde na zhruba 25 eur ročně. Pokud by ovšem spotřeba elektrické energie byla stejná jako v roce 1971, činily by náklady na provoz 100 000 eur ročně.
• Procesor 4004 obsahoval 2300 tranzistorů. Současné procesory Intel Core druhé generace mají téměř miliardu tranzistorů. Srovnání je stejné, asi jako kdybychom obyvatelstvo větší vesnice (například Čeladné) porovnávali s Čínou.
• Pokud by dnešní procesory Intel Core 2. generace (skutečné rozměry: 216 mm2) byly vyráběny starší technologií, měly by rozměr 21 m2 neboli 7 x 3 m.
• Mikroprocesor 4004 fungoval na frekvenci 740 kHz (nové procesory 2. generace Intel Core dosahují téměř 4 Ghz. Pokud by se stejným tempem zvyšovala rychlost automobilů, pak by cesta ze San Franciska do New Yorku anebo z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu (za předpokladu, že rychlost osobního automobilu v roce 1971 činila 90 km/h a vzdálenost mezi uvedenými městy činí 4800 km).
• Aktuálně vyráběný procesor Intel Core má 995 milionů tranzistorů. Pokud by každý tranzistor byl zrnkem rýže, pak by takový obsah takového procesoru nasytil obyvatelstvo Poznaně, Stuttgartu či Düsseldorfu anebo jiného města, jehož populace nepřesahuje 560 tisíc.
• Ve srovnání s prvním mikroprocesorem – 4004 – běhá současný procesor až 5000krát rychleji a každý z tranzistorů spotřebuje 5000krát méně energie. Za stejné období cena tranzistoru poklesla zhruba 50 000krát.
• Původní tranzistor, který postavila Bell Labs v roce 1947, byl tak velký, že ho bylo možné sestavit ručně. Oproti tomu dnes by se na hlavičku špendlíku vešlo více než 100 milionů tranzistorů 22nm tri-gate.
• Do tečky na konci téhle věty by se vešlo přes 6 milionů 22nm tri-gate tranzistorů.
