Mozek a vysoký krevní tlak toho mají společného více než se zdá. Hypertenze neboli vysoký krevní tlak, je stav, který může mít vážné dopady na lidské zdraví. Lékařské výzkumy ukazují, že v mládí neléčená hypertenze může mít dlouhodobé následky, které se pak projeví v pozdějším věku. Jedním z nejvýznamnějších rizik je vznik demence, což je stav, spojený s postupným úbytkem kognitivních funkcí a poklesem fungování paměti.
Vliv vysokého tlaku na cévy se sčítá v průběhu času. Lidé, které trápí hypertenze mají dle odborníků nejen vyšší riziko cévních mozkových příhod, ale i poklesu kognitivních funkcí a demence. Poškození mozku způsobené vysokým krevním tlakem se pak postupně rozvíjí, dokonce již i u třicátníků a čtyřicátníků.
Statistiky počtu lidí s demencí jsou neúprosné. Například podle odhadů Alzheimer Europe se v České republice počet lidí s demencí do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 280 000. A k rozvoji demence přispívá i hypertenze, a to cestou zvýšení tuhosti tepen v mozku. Jak vyplývá z klinického výzkumu, přítomnost hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 60 %.
„V současné době stojíme v ČR na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit. Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou totiž nevratné. Jejich rozvoj začíná se vznikem hypertenze již v mládí a kumuluje se v čase. Pro mozek je věk vzniku hypertenze zásadní. Ta, která se rozvine v raném věku, je spojena s horší prognózou než hypertenze se začátkem v pozdním věku. Včasné zachycení problému a zahájení léčby v mládí spolu s důslednou dlouhodobou kontrolou hypertenze však může rozvoj poklesu kognitivních funkcí a demence zvrátit. S léčbou je třeba však začít již u mladých nízkorizikových pacientů,“ říká MUDr. Jaromír Ožana, interní lékař z Nemocnice Šternberk, spolupracující na projektu Srdce v hlavě.
„Pokud není hypertenze u třicátníků a čtyřicátníků řádně kontrolována, může to mít negativní dopad nejen na srdce, ledviny, cévy, ale i na mozek. Skoro polovina pacientů s neléčenou hypertenzí má ve věku 50 let poškozen jeden z těchto orgánů. Ale pokud se hypertenze léčí včas, lze negativní vývoj směrem k demenci příznivě ovlivnit. U mladších jedinců s hypertenzí je důležitá změna životního stylu. Důležité je zabránit tloustnutí, pacient by měl mít dostatek pohybu, zdravou výživu, neměl by kouřit, a naopak by měl docházet na pravidelné kontroly hodnot krevního tlaku. Pokud ani tato režimová opatření nestačí, dochází k nasazení antihypertenzní léčby,“ říká MUDr. Jaromír Ožana z projektu Srdce v hlavě a dodává: „Hypertenzi v mládí proto nelze považovat za neškodné onemocnění a její léčbu odkládat. Preventivní prohlídky by měly tedy vyhledávat i zástupci mladší generace.“
O prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění se dozvíte více na stránkách projektu Srdcevhlave.cz.
