V norském Tromsø turisté v zimě vášnivě debatují především o dvou základních tématech: Jedním je polární záře, druhým pak přemrštěné ceny. Stojí za poznámku, že polární záře je zpravidla na prvním místě – především zřejmě proto, že tu zdaleka není takovou samozřejmostí, jak se mnozí návštěvníci domnívají. A pokud jde o drahotu? Na tu si tu stěžují všichni, třeba i Švýcaři – a to už je co říci.
Pojeďte se námi – prostřednictvím tohoto a několika následujících článků – podívat za polární kruh, konkrétně do norského Tromsø, které je za polárním kruhem druhým největším městem světa (prvním je prý ruský Murmansk). Někdy je nazýváno také Paříží severu.
Právě Tromsø je vyhlášené jako skvělé místo pro sledování polární záře – kvůli své poloze v centru její zóny i proto, že se tu můžete věnovat také řadě dalších aktivit. Ale pokud jde o tu Paříž severu, neodpustíme si hned teď poznámku: Označení vzniklo někdy v 19. století, kdy patrně vyjadřovalo spíše překvapení z existence rozvinutého města na takovém místě, než že by tu s Paříží existovala nějaká zjevná podobnost.
Pohled z jižního pobřeží ostrova Tromsøya, kde leží také město Tromsø. Foto pro Slasti.cz: Petr MandíkZačněme trochou základních informací: Polární záře je světelný úkaz, který můžete na obloze vidět zpravidla jen v polárních oblastech, v takzvaných zónách polární záře. Na jižní polokouli se polární záře nazývá aurora australis, na severu pak aurora borealis.
Možná, že vás ani příliš nezajímá, jak polární záře vzniká, ale pokud ji chcete vidět, může se vám hodit o tom něco vědět. Alespoň tohle: Od slunce k Zemi stále míří proud nabitých částic, v některých obdobích intenzivnější, jindy méně. Když se tu tyto částice setkají s magnetickým polem naší planety, je jím jejich část zachycena a tažena směrem k magnetickým pólům Země. U nich tyto částice interagují s atmosférou Země, čímž vzniká polární záře. K tomu dochází vysoko v atmosféře – Wikipedia uvádí výšku nad 80 kilometrů.
Při reakci slunečních částic s kyslíkem vzniká zelené nebo hnědo-červené světlo, při reakci s dusíkem modré nebo červené. Polární záře může mít různé formy, od jednoduchých jednobarevných pruhů po bohaté pestrobarevné záclony.
A teď to skutečně důležité: Abyste viděli polární záři, musejí být v zásadě splněny tři základní podmínky: Dostatečná sluneční aktivita, dostatečná magnetická aktivita Země a – jasné počasí. Přes tlustou vrstvu mraků polární záře k vašim očím na Zemi nepronikne.
Ale dost už bylo teorie, vydejme se společně na sever... Je polovina února 2014 a my přilétáme na letiště v Tromsø ve středu před devátou večer. Za 70 Nok dojedeme Flybusem do centra. Dodejme, že aktuální kurs Nok vůči koruně je cca 3,35 : 1 v neprospěch české koruny, takže cesta přijde na více než 200 Kč. Taxi by, podle toho, co víme, přišlo cca na dvojnásobek, MHD na 45 Nok; ale co kdyby se jim nelíbila velká zavazadla? Později se dozvídáme, že by to neměl být problém...
Ubytování si zvolíme v hotelu Smart, ten stojí v centru a na místní poměry je levný – pokoj přijde na 725 Nok za noc bez snídaně, ta pak případně na dalších 85 Nok na osobu. Je-li tedy aktuální kurs Nok vůči koruně cca 3,35 : 1, pokoj vyjde na téměř 2,5 tisíce Kč za noc. Proč je na norské poměry tak levný? Protože měří jen cca 2x5 metrů, a to včetně koupelny a WC o rozměrech přibližně 1x2,5 metru.
Postel je na konci pokoje - od stěny ke stěně, nechybí miniaturní pracovní stůl a LCD TV. Je tu i spousta elektrických zásuvek a Wi-Fi v ceně. Takže, byť na stísněném prostoru, nechybí nic, co nutně potřebujete. Snad s výjimkou skříňky nebo poliček pro vyskládání věcí; pouze na stěně najdete 6 věšáků - naštěstí alespoň daleko od sebe, takže na ně můžete pověsit i rozměrnější věci – a také dvě ramínka, která jsou rovněž příslušenstvím pokoje. Později se od jednoho švýcarského páru dozvíme, že bydlí sice v docela drahém hotelu (abychom použili jejich slova), ale místo skříní jsou tu také jen věšáky na zdi - a prý se už dozvěděli, že je to tak v Norsku docela běžné.
Mimochodem - když už jsme u těch v Norsku běžných věcí - běžné tu je, stejně jako v dalších severských zemích, i to, že se moc nepoužívají záclony a závěsy. Z ulic je tak běžně vidět do bytů a domů kolem. Zataženo nebývá, ani když se uvnitř svítí, a tak zvědavým kolemjdoucím mnohdy překáží ve sledování stovek reality show jen časté květiny v oknech a nějaký ten ostych.
Co podnikneme teď? Večer se půjdeme jen projít centrem města, druhý den pak vyrazíme na jižní okraj ostrova a na pláž, která se tu nachází. Cestou se stavíme v informačním centru – lze si tu nejen ověřit aktuální dostupnost, případně objednat různé aktivity - od výletu za polární září po rybaření na zamrzlém fjordu, ale třeba i získat mapu Tromsø zdarma. A pak už půjdeme dál po východním okraji ostrova, okolo nových bytových projektů, skrz starší vilovou čtvrť...
Pohled na jižní pobřeží ostrova Tromsøya, kde leží také město Tromsø. Foto pro Slasti.cz: Petr MandíkNa pláži na jižním pobřeží je krásně, výhledy na fjord a na zasněžené hory kolem jsou dechberoucí. Je zrovna poledne a slunce líně visí nad jižním obzorem – ne těsně, ale ani ne nijak vysoko. Okolo pláže je park a vede tu pár příjemných, ovšem nijak dlouhých procházkových tras.
Za chvíli je večer, stmívá se brzy, takže je na čase, ano, poprvé jít vyhlížet polární záři. Zamíříme na zamrzlé jezero na kopci. Prý je to jedno z nejlepších míst na pozorování – koneckonců hned vedle stojí i observatoř pro polární záři. Jedinou nevýhodou je chlad od ledu, proti kterému bude pro příště dobré bojovat nejen zimními botami a teplými ponožkami, ale raději ještě jednou vrstvou ponožek.
Mimochodem – jinak je tu docela teplo, přes den často i lehce nad nulou, v noci mírně pod ní.
Pozorovatelů je dnes na jezeře spousta, a to z řady zemí světa. Budeme se bavit s Australany, s Britem, se Švýcary... Prý byla polární záře opravdu krásně vidět v pondělí, docela pěkně v úterý, ale ve středu nebylo nic - a tak s napětím čekáme, co se bude dít dnes. Čekání si zkrátíme povídáním nejen o slavném přírodním úkazu; hned po něm přichází řeč na ono druhé v úvodu zmiňované téma – všichni se shodují, jak je v Norsku draze. Brit nás zve do Londýna na levné pivo, což nás rozesměje, ale než stačíme cokoli říci, Australané mu vysvětlují, že opravdu levné pivo je přece u nás v Praze. V Norsku, mimochodem, přijde velké pivo v hospodě typicky na nějakých 300 Kč (90 Nok), levnější je samozřejmě plechovka v samoobsluze (od cca 25 Nok, tj. nějakých 80 Kč, včetně 1 Nok zálohy na plechovku).
A když už jsme u cen: Na oběd nebo večeři si v restauraci připravte nejméně 120 Nok, za 100 Nok pořídíte hamburger, za 250 pak nějaké zajímavější jídlo. Za cca 300 Nok můžete mít pizzu pro dva.
Švýcaři se při čekání svěřili, že v pondělí prošvihli výraznou polární záři, protože byli na nočním koncertě v Arktické katedrále. Úterní polární záře je trochu zklamala, prý nebyla dost výrazná. Všem, kdo mají zájem, ukazují své fotografie. Co bychom my za takovou záři teď dali...
Polární záře se ale dnes neobjevuje – a předpověď, že se objeví později v noci, je také nevalná, takže se před jedenáctou odebereme do hotelu. V pátek raději vyrazíme o trochu později, dnešní start v šest večer byl zbytečně uspěchaný...
Při cestě za polární září a při jejím vyhlížení by se vám mohly hodit tyto zdroje informací:
Předpověď intenzity polární záře v Evropě (nezapomeňte si zvolit správné datum). Tento zdroj používají i v místním informačním centru, ale podle našich zkušeností se na něj nedá nijak zvlášť spolehnout.
Pozor, tohle zní hrozně, ale osvědčilo se: Index poruch v horizontální složce magnetického pole Země (vysvětluje index Wikipedia) – zjednodušeně by mělo platit, že čím výše čtvereček v grafu u vaší lokace, tím lepší polární záře :).
Hodinová předpověď počasí pro Tromsø. Tady byste měli zjistit, kdy nebude zamračeno. Při naší cestě se ovšem tato předpověď ukázala jako značně nespolehlivá, a to i jen třeba na hodinu nebo dvě dopředu.
Komplexnější pohled na aktuální situaci – pro pochopení vám nejspíš nezbude, než si přečíst poměrně podrobný popis na této stránce.
Index geomagnetické aktivity pro Tromsø.
Mapa Tromsø ke snadnému vytištění.
... tento článek má pokračování...
Tento článek napsal Petr Mandík, který je rovněž autorem knih Polepšovna pro čarodějky, Příště se zmrazit nenechám a Můj život s mimozemšťankou. Nenechte si je ujít!
Polární záře může být jedním z nejkrásnějších úkazů, který lze na Zemi na obloze spatřit. Cesta za ní má ale...
