Večer nemůžete usnout a po zazvonění budíku jen těžko vstáváte z postele? Budíte se nad ránem a už nemůžete znovu zabrat? Přepadá vás během dne ochromující ospalost? To vše jsou projevy narušeného spánkového režimu a objevují se téměř u poloviny české populace. A asi pětina Čechů se s poruchami spánku potýká dlouhodobě. Přečtěte si, čeho se vyvarovat, pokud se každé ráno chcete probouzet odpočatí.
Potřeba spánku je individuální, a navíc se v průběhu let mění. Ovlivňuje ji náš zdravotní stav, strava, kondice nebo věk. Zatímco dospívající jsou schopni spát až „do oběda“, lidé v důchodu mohou být naopak od pěti ráno na nohou.
Důležité však je, jak se člověk po probuzení a poté i v průběhu dne cítí. Kdo se po ránu nemůže třeba hodinu „nastartovat“, už během dopoledne a po obědě by si nejraději šel lehnout a k večeru padá vyčerpáním, má nejspíš narušený spánkový režim.
Díky spaní má tělo příležitost k odpočinku a stejně tak je potřebný pro zrelaxování naší nervové soustavy. Je-li spánek nekvalitní, mozek si dostatečně neodpočine, což může vést k problémům se soustředěním, pamětí nebo k výkyvům nálad. Chybějící energii si tělo hledá v potravě, a proto je nedostatek spánku spojený i s nárůstem hmotnosti. Podle některých výzkumů je to také jeden z faktorů pro vznik rakoviny.
Ložnice by měla být dobře vyvětraná, se zatemňovacími závěsy či žaluziemi. Nejlepší podmínky pro spaní jsou tma a klid, proto je dobré odstranit rušivé vlivy, jako je tikající budík nebo přístroje se svítícím displejem. Takzvané „modré světlo“, které displeje vydávají, podle řady vědců blokuje v těle vylučování melatoninu, což je hormon připravující organismus na blížící se spánek.
Na kvalitu spánku má vliv náš denní rytmus. V první řadě by měl být pravidelný, lékaři doporučují chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendu. Přes den byste se měli věnovat alespoň půl hodiny aktivnímu pohybu, například posilování, tanci nebo rychlejší chůzi.
Není ale dobrý nápad chodit si zacvičit později večer, chvíli před spaním. Tělo se při cvičení nastartuje a usínání pak může být obtížnější. Lehká procházka po večeři může být prospěšná, ale náročnější pohybové zátěži bychom se měli vyhnout nejméně tři hodiny před ulehnutím.
Kávu nebo černý a zelený čaj si dejte nejpozději ve čtyři hodiny odpoledne. Těsně před spaním byste se měli vyhnout také větším porcím jídla, protože příjem energie nastartuje trávení a pocit plného břicha vám těžko dovolí usnout. Na večeři si dopřejte nějaké dobře stravitelné jídlo, které váš organismus tolik nezatíží. Zároveň není dobré jít spát s prázdným žaludkem, protože se může stát, že se budete budit hlady.
Přes práh ložnice bychom rovněž neměli pouštět pracovní povinnosti a starosti. Řada lidí si v hlavě před usnutím přehrává resty, které ještě musí stihnout, a povinnosti, které je další den čekají. Místo spánku si tím však jen přivolají stres a pocity úzkosti. Pokud máte problém zklidnit před usnutím svoji mysl, můžete vyzkoušet pomoc bylinek. Přispívají k uvolnění těla i roztěkané mysli.
Pro lepší spánek můžete vyzkoušet i bylinkové čaje či tinktury. „Celkově se pro zlepšení spánku odedávna využíval kozlík buď v podobě čaje, nebo lépe jako tinktura. Také třezalka používaná v různé podobě je účinná. Nejsilnější účinek má v podobě gemmoterapeutik. Důležité je i naladění psychiky, na což pomáhá vrbka,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná.
„Důležité je před spánkem navodit uvolnění těla a koncentrovat mysl. Zde je velice účinné gemmoterapeutikum z lípy, které uvolňuje stavy deprese a úzkosti. Pro podporu zdravého spánku můžeme též využít bakopu, která podporuje zdravý spánek a má příznivý vliv na činnost mozku. Dalšími účinnými prostředky pro podporu spánku jsou levandule a šišák bajkalský, který nejenže podporuje zdravý spánek, ale zároveň obranyschopnost našeho těla,“ doporučuje bylinkářka.
